Návrh databáze je při vývojí nové aplikaci velice důležitá věc. Na dobrém rozvržení záleží především rychlost výsledné aplikace. Pokud databázi „bastlíme“ společně s aplikací většinou z toho nevyjde nic dobrého a při upravování a ladění s tím budou jen problémy a starosti.
Aby jsme tomuto předešli měli bychom nejdříve sednout s papírem, tužkou. Celou databázi si nakreslit a pořádně o ní popřemýšlet. Věřte mi nebo ne, ale ušetří to mnoho starostí
.
Ještě před samotným návrhem je dobré si stanovit nějaké standarty, kterých se budeme držet. Kupřikladu jak budeme pojmenovávát jednotlivé sloupce, jakým jazykem, kolika slovy maximálně, atd. Této koncepce, kterou si stanovíme bychom se měli držet, budeme se pak v celé databázi lépe orientovat.
Když jsi celou tuto procedůru projdeme, můžeme se vrhnout na přenášení databáze do počítče. Je víc postupů jak na to. Někomu může vyhovovat vytvoření databáze přes phpMyAdmina (nebo jiného webového databázového správce). Někdo zase radši celou databázi napíše v poznámkovém bloku a pak ji importuje.
Mi osobně vyhovuje trošku jiná metoda. K těmto účelům využívám program DBdesigner 4. Tvorba datábáze podle nakresléného návrhu je pohádkou, protože v tomto programu databázi taky tak trochu kreslíte.
Na ovládání je třeba si zvyknout, ale když nato příjdete tak si jej oblíbíte. Tvorba primárních klíču, nevlastních klíču a relací jde jako pomásle pouhým potahováním myšky
. Nakonec máte možnost celou databázi naimportovat rovnou na server, popřípadě do sql, xml souboru. Velikou výhodout toho to programu je to, že je zdarma. Je totiž pod GPL licencí.
Líbí se ti text? Ano / Ne Dej mi o tom vědět! Nebo si jej můžeš zalinkovat! linkuj.cz / del.icio.us. Pokud chceš ještě něco víc, můžeš si text vytisknout, exportovat do PDF nebo na tento text upozornit e-mailem. Dále si ještě můžeš stáhnou RSS jeho komentářů, popřípadě ho i komentovat.
Nevypadá to vůbec špatně, ale asi zatím zůstanu u phpmyadmina
Ale díky za tip ![]()
Pokud databázi „bastlíme“ společně s aplikací většinou z toho nevyjde nic dobrého a při upravování a ladění s tím budou jen problémy a starosti.
… musím se strašně, ale opravdu strašně chechtat
Aneb kdyby mi nekdo byl rekl, ze po roce bude mit RS2 ke 40 tabulkam, tak bych se mu vysmal. A dal bych bastlil sql a php podle aktualni potreby ![]()
Ale k clanku… ve skole pracujeme v PowerDesigneru (obdoba tebou zmineneho programu) a uznavam, takovehle navrhovani databaze je fakt sila. Jak rekl profesor: „Dnes naposledy v životě píšete CREATE TABLE… ručně. Příště začneme pracovat s PowerDesignerem.“ ![]()
juneau napsal/a: musím se strašně, ale opravdu strašně chechtat
Aneb kdyby mi nekdo byl rekl, ze po roce bude mit RS2 ke 40 tabulkam, tak bych se mu vysmal. A dal bych bastlil sql a php podle aktualni potreby ![]()
Ono, při aktualizacích už se bastelení nevyhneš
, o to víc by se mělo dbát na vyvoj základu, aby bylo pak na čem stavět.
Jj, návrh databáze je hrozně důležitý. Než s ním ale začnu, představím si výslednou aplikaci do posledního puntíčku. Pak teprve vymýšlím tabulky – protože už vím, jak celá aplikace bude vypadat a fakčit. Nedělal jsem to tak ale vždy. Škoda, mohl jsem si ulehčit spoustu práce:-).
Tenhle nastroj me neprirostl moc k srdci i kdyz je specializovan na db. Radeji vyuzivam UML. Myslim ze tenhle nastroj ma i nejake probelmy s prekreslovanim.
Jinak vrele doporucuji misto zmineneho bastleni.
[4] peCan : JJ promyslet výsledek je vždy hodně důležité, a databáze se pak navrhuje jedna rados, když vím co budu potřebovat a co ne. Taky jsem si tím mohl ušetřit spostu práce a starosti, holt dřív jsem o něčem takovém neměl ani páru
.
[5] error414 : Mužeš konkretizovat problémy s překreslováním. Ja se z ničím nesetkal.
Zavru projekt, otevru projet a to aktivni bile misto kde sou zobrazeny schemata databaze je mensi nez ty schemata. Takze mam cast schemat orisznutych. Ale dalo se to poresit jednoduchym zmenenim pracopvni plochy . Ale stvalo me to
Návrh databáze je ve větších projektech skutečně prioritou, i když podle mně spíš zpomalují špatné dotazy na MySQL.
Na druhou stranu, nastavení správného datového typu sloupcům by mělo být samozřejmostí, neomezovat se pouze na varchar a int
.
kdyz jsem chtel ukazat jak se to spatne prekresluje tak jsem narazil na dalsi problem a to nemoznost pripojeni k db, zkousel jsem to na 3 strojich a nikde to neslo.
[12] Onecar : Optimalizace databázových dotazů je taktéž hodně důležitá, ale když máš dobře navrženou databázi tak se pak lépe provádí.
[13] erro414 : Na localhostu mi to normálně jde. Ale na webhostingovy server to nejde, protoze wetsina hostingu ma omezeni pro připojení jen z localhostu, popřípadě z vnitřní sítě, ale né z venku.
[14] Jiří Petřek : jj to je me jasny ale to nic nemeni natom ze me to nejde ani na localhostu
[15] erro414 : Tak to nevim, mne to na lcoalhostu normalne jde, a s vykreslovanim jsem ještě žádné problémy neměl. Nebo jsem si jich možná nevšim
.
tak jsem na to mozna prisel, bzlo to tim ze jsem nastavene heslo. Kdyz jsem ho odstranil tak to jede.
pokud ma autor nejakou slabsi predstavivost tak budiz, ale psat tu ze pokud zacnu db rovnou tvorit tak to budu muset predelavat, je nesmysl. a tenhle smajlik specialne pro naseho Autora: "
"
[18] Morelo : Možná by neškodilo článek pořádně přečíst. Psal jsem, že s tím mohou být problémy. A vím o čem mluvím
. Většina lidi, kteří programují na vyšší úrovní (ne takoví co si píšou počitadla a includujou části stránek) ti řeknou, že nejdříve navrhují databázi.